Oko fanouška - Září

Forma pomalu stoupá, body se začínají sbírat…máme za sebou měsíc září a co nám ukázal? No například to, že Chelsea v této sezóně i přes zákaz přestupů a zásadní řez kádrem nebude pouze nějaký průměrný tým. Modří kluci naopak všechny utvrdili v tom, že mají na to bojovat o TOP 4. A v dalších sezóně, kdo ví? Pojďme se podívat, jak se nám minulých 30 dní dařilo.

Čas běží neuvěřitelně rychlým tempem, a tak je za námi další měsíc. Občas si říkám, že mi sledování fotbalu ten čas příliš urychluje, jsem natěšený na další a další zápas a sezóna je za chvíli ve své polovině, a to sotva začala. O to víc je však vidět, jak zábavný to je sport, zvlášť když váš oblíbený tým hraje tak, jako letošní Chelsea. Září přineslo další skvělé zápasy, a to nejen v rámci Premier League, a my se za nimi můžeme nyní ohlédnout.

Srpen byl pro náš nový mladý tým velmi těžký s ohledem na soupeře, se kterými jsme se v úvodu sezóny setkali, a tak jsme museli také velmi dlouho čekat na první domácí vítězství, což je sice velmi nepříjemné, na druhou stranu však Chelsea udivovala svým bojovným pojetím a dravostí. Září začalo obvykle dlouhou a téměř nekonečnou reprezentační pauzou. Repre pauzy dokáží být vždy jedním ze zlomových okamžiků průběhu sezóny, jelikož vždy naruší (ne)formu, kterou si týmy dlouhé týdny budují. I fanoušci Blues byli jistě zvědaví, jak na Chelsea tato pauza zapůsobí. Před ní jsme měli poměrně velké problémy v obranné činnosti, a tak bylo otázkou, zda se nám během přestávky podaří s tímto problémem něco udělat a vymýtit chyby, které jsme dělali.

Jaký byl výsledek? No, řekněme, že jsme vyšli s pozitivy i negativy. Největším negativem bylo jistě zranění Emersona v utkání Itálie s Finskem. V předešlém článku jsem jej po zásluze velmi vychvaloval, protože byl do té doby dle mého názoru naším nejlepším obráncem. Jeho zranění bylo obrovskou čárou přes rozpočet, ale to už tak při plnění reprezentačních povinností někdy bohužel bývá. Nastal tak velký úkol pro Marcose Alonsa, kterému bylo dáno, že musí přesvědčit, že dokáže naturalizovaného Itala plnohodnotně nahradit.

Je třeba říci, že se jedná o dva typologicky naprosto odlišné levé beky. Zatímco Emerson je rychlý technik, který je ideální do kombinace, Alonso je vysoký hráč spíše do osobních soubojů. Navíc se dá říct, že jeho obranná hra poněkud pokulhává za jeho podporou útoku, kde je tradičně velmi dobrý. Přestože si ne vždy úplně rozumí s míčem, dokáže se ze své pozice vysouvat velmi vysoko, má také často opravdu přesné centry a v pokutovém území dokáže být permanentní hrozbou. Pro zápasy s papírově slabšími týmy je to tedy pořád kvalitní náhrada, která dokáže pomoci útoku. Bohužel to již není hráč do velkých utkání, zvlášť ve formaci se čtyřmi obránci, kde často proti kvalitním útočníkům nestíhá. Zápas proti Liverpoolu ukázal jeho slabiny. Až ve druhé půli, kdy jsme prakticky dominovali na míči jsme mohli vidět opět zkvalitnění jeho hry. Vyplývá z toho tedy, že asi nebude úplně ideální volbou pro zápasy, ve kterých bychom měli být pod tlakem.

Pokud bychom však měli vzít v potaz i pozitiva z repre pauzy, tak se dá říct, že těch je přece jen o něco více. Jako první bych rád zmínil obránce Fikayo Tomoriho. Tenhle chlapík je prostě neuvěřitelný. Když se v létě Frank Lampard rozhodl, že si jej ponechá v týmu pro tuto sezónu, téměř většina fanoušků neměla pro toto rozhodnutí příliš pochopení a brala to jako velký zásah do jeho rozvoje, jelikož předpokládali za lepší pravidelnou herní praxi na hostování. Musím říct, že ani já jsem nepočítal s tím, že Tomori nebude hrát až čtvrtého stoper. Ovšem vzhledem ke zranění Rudigera a špatných výkonů Zoumy na úvod sezóny dostal šanci do základní sestavy a chytnul se jí neskutečným způsobem. Od zápasu s Sheffieldem před repre pauzou nechyběl Tomori ještě ani v jednom zápase (vyjma Carabao Cupu) a je třeba říct, že naprosto po zásluze. Momentálně je náš daleko nejlepší stoper a svými výkony ve svých 21 letech udivuje každý zápas. Pro fanoušky Blues je to o to větší překvapení, že se jedná o dalšího borce z naší akademie. Tak snad se mu povede skvěle i nadále.

Mě osobně ovšem ještě více potěšil progres Cezara Azpilicuetu. Ten byl v úvodu sezóny často až zatracován po velmi slabých výkonech, na které jsme u něj nebyli zvyklý. Náš kapitán se k tomu však postavil opravdu čelem a po pauze je velkou jistotou na pravé straně obrany. Naprosto fantastický výkon podal hlavně v utkání s Brightonem, kdy přes něj pro hráče soupeře nevedla žádná cesta. Je tak dobré vidět, že stále dokáže hrát skvělý fotbal a být důležitou součástí naší jedenáctky. Jak sám navíc uvedl, má také velký zájem na růstu Reece Jamese, kterému chce pomoct stát se co nejlepším bekem, přesně jak se od kapitána očekává.

Během září jsme opět zkoušeli varianty formací se dvěma, respektive třema stopery. Z mého pohledu nám zatím nejvíce vyhovovala formace 4–2–3–1, potažmo 4–3–3. Formace se třemi stopery se může zdát výhodnější do těžších utkání pro větší jistotu vzadu, ovšem se mi při ní vytrácí ta větší dynamika a rychlost našeho přechodu do útoku a také větší kontrola míče. Tak nebo tak je stále potřeba vyřešit, kdo bude partnerem Tomoriho na stoperské pozici. Andreas Christensen zatím nepodává úplně špatné výkony, avšak ani on se nevyvaroval mnoha chyb, stejně jako Zouma. Fanoušci tak stále vyhlížejí návrat Rudigera, který by mohl vytvořit s Tomorim velmi silnou dvojici, a i já se k tomuto názoru přikláním. Jsou si typologicky velmi podobní a může to nést ovoce.

První zápas po pauze se nám vyvedl náramně. Výjezd do Wolverhamptonu značil nelehké utkání i přesto, že Vlci jsou letos ve velmi špatné formě. V tomto utkání zazářila naše mladá anglická trojice Abraham-Mount-Tomori. Prvně jmenovaný nasázel parádní hattrick a utvrdil tak všechny v tom, že je ideální volbou na pozici hrotového útočníka. Mladý střelec zatím vyvádí z omylu všechny, kteří tvrdili, že nebude mít na to, aby se stal světovým střelcem. Naopak je to on, kdo svými góly táhne tým a dává mu přesně to, co jsme od útočníků v posledních letech velmi chybělo. Minule jsem také psal o jeho schopnostech při mezihře. Tammy dokáže hrát skvěle zády k bráně a jeho hra v tomto směru se neustále zlepšuje. Snaží se stále nabízet na přihrávku a jeho narážečky dokážou velmi zrychlit hru. I v případě Masona Mounta se budu opakovat. Jeho výkony jsou konzistentně na vysoké úrovni a na příklad v zápase proti Valencii, kdy musel střídat v prvním poločase, bylo vidět, jaký má vliv na naši hru. Proti Wolves nejdříve zařídil první branku pro Tammyho, aby se pak na konci sám dočkal trefy, kterou zařídil vítězství 5:2.

Návrat do Champions League nám naopak příliš nevyšel. Doma jsme přivítali Valencii, která se v té době potýkala s poměrně velkými problémy. Na hřišti nic takového však nebylo znát a oba týmy hrály naprosto vyrovnaný zápas. Velkou trhlinou bylo brzké zranění Mounta, po kterém se radikálně změnil obraz hry. Do té doby to vypadalo, že Chelsea vstoupila do utkání opět s velkou intenzitou a snahou co nejrychleji se dostat do vedení. Po odchodu Mounta ze hřiště naše tempo strašně upadlo. Ve druhé půli jsme nebyli schopni vstřelit gól, a tak další chyba při bránění standartky znamenala, že své první utkání ve skupině prohrajeme.

Zápas se suverénním Liverpoolem, který následoval nám ukázal několik věcí. V prvním poločase nás bohužel opět položili fatální individuální chyby a špatná rozhodnutí. Sami jsme nedokázali využít své šance, a tak jsme museli v druhém poločase dotahovat dvougólové manko. To, co přinesla právě druhá půle však můžeme hodnotit velmi kladně. Prakticky celý poločas jsme hráli na polovině Liverpoolu a tlačili jsme se za vyrovnáním. Tento zápas rozhodně ukázal skvělý charakter týmu a myslím si i to, že tento tým bude týmem velkých zápasů, že na to bude mít ten správný charakter. O dramatičnost se postaral Kanté, který úchvatným gólem snížil a Liverpool se tak musel v závěru velmi strachovat zejména při obří příležitosti Mounta.

Mezi zápasy Premier League bylo ještě vloženo utkání v rámci Carabao Cup, kdy jsme se ve 3. kole doma utkali s Grimsby Town hrající League Two. O několik úrovní slabší tým byl ideální příležitostí pro to, aby dostali prostor se ukázat další výkvěty naší akademie. Přestože od začátku sezóny hrává takový počet našich odchovanců, jaký tu v novodobé éře ještě nebyl, bylo stále kde brát. Můžeme to považovat za důkaz toho, že naše akademie neprodukuje dva, tři skvělé hráče, ale skoro na celou jedenáctku. V zápase tak dostali prostor Billy Gilmour, Marc Guehi, Faustino Anjorin a Ian Maatsen. Především Gilmour nadchl skvělým výkonem ve středu hřiště, kde rozdával jeden přesný balón za druhým. Velkou pochvalu si také jistě vysloužil Maatsen, který předvedl, jak má vypadat moderní bek. I on může být v příštích letech pro náš tým výraznou posilou. Tento zápas nebyl důležitý jen tím, že jsme po výhře 7:1 postoupili do dalšího kola. Mnohem důležitější shledávám postupný návrat marodů – v tomto zápase se po zranění vrátili Hudson-Odoi a Reece James.

Právě marodka je to, co nás velmi sužuje od začátku sezóny, a ještě i nyní nás stále hodně trápí. Proto každé dílčí pozitivum v podobě návratu hráče z marodky je pro tým velmi důležité. Především Hudson-Odoi ukázal, že bude velmi důležitým hráčem týmu ve zbytku sezóny. To N´Golo Kanté by měl být k dispozici už od začátku října. Náš možná nejlepší hráč tak jistě přinese velké zvýšení kvality hry, zejména pak v defenzivní fázi, pro kterou je u nás prakticky nepostradatelný. Můžeme si tak zatím jen představovat, jak bude vypadat naše hra, až se nám vrátí i Antonio Rudiger, Emerson a Ruben Loftus-Cheek, jelikož všichni tři by teoreticky mohli být součástí základní sestavy.

Poslední utkání v září jsme sehráli na domácím stadionu proti Brightonu a byl to takzvaný „must-win“ zápas. Nemohli jsme si již dále dovolit ztrácet doma body, zvláště ne proti týmům typu Brighton. Stále nás všechny jistě mrzí remíza se Sheffieldem, ovšem nemůžeme se už příliš dívat zpátky. Do tohoto zápasu jsme tak vkročili přesně tak, jak bychom od velkého týmu mohli čekat. Brighton jsme prakticky nepustili za půlku, sami jsme pak měli během první půle minimálně tři tutové šance. Naše neschopnost v koncovce však znamenala lehké nervy do druhé půle. Hned po třech minutách ale všechny uklidnil Mason Mount, který opět díky skvělému pohybu vybojoval penaltu a Jorginho ji mohl chladnokrevně proměnit. Na 2:0 pak se štěstím dokázal ještě zvýšit Willian, kterému asistoval Hudson-Odoi. Důležité tři body tak zůstaly doma a Chelsea vykročila skvěle za sérií zápasů s papírově slabšími mužstvy. V tomto období by se tak mohla stabilizovat naše pozice v první čtyřce, na kterou budeme mířit. Bude však za potřebí vyhrávat proti slabším týmům, což se v minulosti již několikrát ukázalo jako velmi složité.

Zápas s Brightonem nám ukázal ještě jednu věc, na kterou momentálně můžeme být hrdí. Kromě první sezóny Antonia Conteho tu totiž nebyl tak skvělý vztah mezi týmem a fanoušky. Ti dali své sympatie po konci utkání výrazně najevo, když dlouhé minuty stáli a svým oblíbencům tleskali. Ještě více to tak utvrzuje v názoru, že klub se vydal naprosto správným směrem. Manažer je všemi zbožňován, skoro až uctíván, a jeho práce s mužstvem to jen umocňuje. Nikdo si před sezónou snad ani nedokázal pomyslet, že za Chelsea tu bude válčit tak velký počet vlastních odchovanců a že budou předvádět tak skvělé výkony. Samozřejmě k dokonalosti vede ještě dlouhá cesta hlavně co se výsledků týče, ovšem už nyní je si myslím na místě tvrdit, že tito borci si dres Chelsea zaslouží a budou se za něj rvát, což je něco, co klub ze Stamford Bridge potřeboval.

V říjnu nás čeká série utkání, v nichž by Chelsea měla být favoritem, a tak doufejme, že bodový zisk bude co největší. Mohlo by to tak znamenat velkou psychickou stabilizaci a dalo by to další pozitivní očekávání pro zbytek sezóny. Utkáme se v rámci Premier League postupně se Southamptonem, Newcastlem a Burnley. V listopadu se pak ještě setkáme s Watfordem a Crystal Palace, než přijde na řadu mač s Man City. Na konci října nás ještě čeká další pikantní souboj na Stamford Bridge, jelikož nám los v rámci Carabao Cup přisoudil Man United, kterým máme opravdu co vracet.

Odehrané zápasy:

Wolves vs. Chelsea – PL – 2:5
Chelsea vs. Valencia – CL – 0:1
Chelsea vs. Liverpool – PL – 1:2
Chelsea vs. Grimsby – CC – 7:1
Chelsea vs. Brighton – PL – 2:0

Umístění v tabulce: 7.

190 komentářů

reklama
Zapojit se do diskuze

Pouze přihlášení uživatelé mohou přidávat nové komentáře.

Přihlašte se, anebo využijte jednu z nabízených metod pro založení uživatelského účtu.

Po kliknutí vám bude načtena neinteraktivní verze komentářů

V této verzi nedochází k automatickému zobrazování nových komentářů či informací o hodnocení ostatních uživatelů.

Doporučujeme povolit Javascript a používat interaktivní výpis.

Pokud se načtení nezdaří, tak stránku obnovte nebo pokračujte na neinteraktivní verzi.

Pouze přihlášení uživatelé mohou přidávat nové komentáře.

Přihlašte se, anebo využijte jednu z nabízených metod pro založení uživatelského účtu.

Celkem 190 komentářů