Michael Ballack

| Celé jméno: | Michael Ballack |
|---|---|
| Přezdívka: | Bally |
| Datum narození: | 26. září 1976 |
| Místo narození: | Goerlitz, Německo |
| Výška: | 188 cm |
| Váha: | 89 kg |
| Pozice: | Záložník |
| Číslo dresu: | 13 |
| Debut: | 27. srpna 2006 - Blackburn |
| Předchozí kluby: | Chemnitzer FC, Kaiserslautern FC, Bayer Leverkusen, Bayern Mnichov |
| Přestupní částka: | zdarma |
| V klubu od: | 15. 5. 2006 |
| Smlouva do: | 2. 6. 2010 |
Životopis
Někdo říká, že v roce 2006 přestoupil do Chelsea
jen kvůli penězům. Během čtyř let se ale angličtí fanoušci mohli přesvědčit, co je hlavní motivací „německého Davida Beckhama“ – nezměrný hlad po úspěchu.
Narodil se roku 1976 v Gorlitzu a svojí úspěšnou kariéru odstartoval v roce 1983 v BSG Motor "Fritz Heckert" Karl - Marx- Stadt. Postupně už se však ze začátku Michaelovy kariéry stává chaos. Kluby se totiž po pádu komunistického režimu začaly zbavovat komunistických jmen a proto se začali přejmenovávat.
Malý Michael v roce 1986 přestoupil do týmu Karl-Marx-Stadt FC, který se v roce 1990 přejmenoval na Chemnitz FC a záložník zde zůstal až do roku 1997. Ale už ve svém prvním angažmá se o něm mluvilo jako o zázraku, který už tak v mladém věku dokázal využít obě nohy a i hlavu. Jeho de facto jediným handicapem je zrak. Mike se neobejde bez kontaktních oček. „Jsem slepý jako patrona,“ sděloval jednou novinářům s úsměvem.
Kaiserslautern FC si ho udržel jen dva roky a tudíž se v roce 1999 Michael poroučel za větší výzvou do Bayernu Leverkusen. Nejvíce se ale proslavil v Bayernu Mnichov. Dostal kapitánskou pásku jak tam, tak v národním týmu.
Mnichov na něm stavěl, pro Mnichov znamenal všechno. Ale jen čtyři roky. Ballack neprodloužil smlouvu a už v únoru si sháněl budoucí angažmá. Chelsea
po něm chňápla svými dlouhými chapadly a Michael se nechal zlákat hvězdami v sestavě a vysokým platem. Začal brát intenzivní hodiny angličtiny a našel domeček ve Wimbledonu pro sebe a svojí rodinu (se ženou Simone mají tři děti), aby byl opravdu připravený.
José Mourinho na Ballacka hodně sázel. Ve své první sezóně v zahraničí si Michael připsal 45 startů a 8 vstřelených gólů, přesto byl často kritizován za svou lenost a údajný nezájem. Nezlomný Němec s buldočí povahou si z toho však nic nedělal a nadále si udržoval důvěru trenéra. Chelsea
v tomto ročníku získala Carling Cup
i FA Cup
– ve finále druhého jmenovaného poháru už si Ballack nezahrál kvůli zranění kotníku, které ho vyřadilo i z první poloviny následující sezóny.
Po prosincovém návratu po zranění přišlo zatím Michaelovo nejúspěšnější období v Chelsea
. Při absenci Johna Terryho i Franka Lamparda si navlékl kapitánskou pásku a jako správný lídr táhl Blues za trofejemi. Pod vedením Avrama Granta z něj byl jasný špílmachr mužstva a vstřelil hned několik klíčových branek – především se postaral o domácí výhru 2-1 nad Manchesterem United, která Chelsea
udržela v boji o ligový titul.
Přesto se z Ballackova pohledu dá mluvit o tragické sezóně. Ne kvůli výkonům, ale kvůli výsledkům. Už podruhé v kariéře skončil Michael druhý ve čtyřech významných soutěžích, tentokrát Carling Cupu, Premier League
, Lize mistrů a EURO 2008, kde se svým Německem podlehl ve finále 1-0 Španělům.
Pak přišly na řadu zběsilé výměny manažerů v západním Londýně, které asi nevyhovovaly nikomu v kádru Chelsea
a Ballack nebyl výjimkou. Ale všimněte si, co měli společné Scolari, Hiddink a nyní i Ancelotti. Všichni Ballackovi věří. Protože i když se mu třeba tolik nedaří na hřišti, svým vůdcovstvím a hlasem v kabině patří mezi důležité součásti modré mašiny.














