Juliano Belletti

Brazilský fotbalista s italským původem - to je Juliano Haus Belletti. Svoji kariéru načal v roce 1993 v dresu Cruzeira, kde vydržel dva roky. Léta 1995 si jej totiž vyhlédlo Sao Paulo a mladý Belletti se stěhoval. Právě ve zdejším klubu se nepevno zabydlel v základní sestavě a dokazoval, jak výjimečným hráčem je.

Psal se rok 1999 a Juliano znovu v rámci své rodné země měnil dres. Tentokrát si jej koupilo Atlético Mineiro. S tímto klubem se umístil na 2. místě nejvyšší brazilské soutěže. Díky jeho výkonům začal být vyhledávaným hráčem po Evropě a roku 2001 měl přestoupit do Valencie. Z transferu však nakonec sešlo a Belletti se tak stěhoval až o rok později, kdy podepsal se španělským Villarealem. Zde se mu nebývale dařilo, proto hned po dvou letech znovu měnil dres.Tentokrát už se však jednalo o opravdový top klub - FC Barcelonu.

V Barce hned první sezónu vyhrál titul. Další rok se musel o své místo prát, jelikož pravého obránce chtěl hrát i Oleguer. Belletti však řekl ne ne ne a odehrál většinu utkání. 17. května 2006 je den, na který nikdy nezapomene. Den, který by chtěl zažít každý fotbalista a kterému se dostane jen těm vyvoleným. Finále Ligy mistrů proti Arsenalu Juliano začal jen na lavičce. Frank Rijkaard však pochopil, že tam není jeho místo. V druhé půli proto nahradil Oleguera a Belletti vstřelil gól na 2:1. Gól, díky kterému se Barcelona na rok stala nejlepším klubem Evropy.

Jakoby právě tento úspěch předznamenal krušné časy. Následující ročník byl Belletti často zraněný, ale hlavně, Barca navštívila výprodejní akci Juventusu Turín a přivedla si Liliana Thurama s Gianlucem Zambrottou.  A právě druhý jmenovaný byl na místě pravého beka volbou číslo jedna.

Když tedy zoufalá Chelsea hledala pravého obránce, Belletti se ihned přihlásil. Za velice přijatelnou cenu se tak stěhoval do Londýna, kde se prakticky ihned zabydlel v základní sestavě. Jediný, kdo mu na kraji obrany konkuroval, byl univerzál Michael Essien.

Juliano byl první volbou na místo pravého beka až do příchodu Luize Felipe Scolariho a hlavně Josého Bosingwy. Belletti si přesto zahrál poměrně hodně, brazilský trenér pro něj totiž našel nové uplatnění - v záloze. Z Juliana, ortodoxního pravého obránce, se tak stal jeden z největších univerzálů v mužstvu.

A i když Carlo Ancelotti dává spíše přednost jiným borcům, čas od času přijde chvíle, kdy může Belletti ukázat, že ještě nepatří do starého železa. 

V národním týmu si Juliano příliš nezahrál, zatím se ukázal jen v 23 zápasech, ve kterých dvakrát skóroval.