Andre Villas-Boas
| Celé jméno: | Luís André de Pina Cabral e Villas-Boas |
|---|---|
| Pozice: | Hlavní trenér |
| Předchozí kluby: | Britské Panenské ostrovy, Academica de Coimbra, Porto |
| Období: | od 22. 6. 2011 |
Životopis
Je mladší než někteří hráči, přesto už je obecně vnímán jako nástupce Josého Mourinha. Plnohodnotný? To se ještě uvidí. Za šlépějemi svého mentora však André Villas-Boas nijak nezaostává.
André vyrůstal v Portu, kde mu k srdci přirostl tamní fotbalový klub. Ve škole v něm viděli velmi inteligentního mladíka a vzhledem k nadstandardnímu zázemí jeho rodiny by z něj otec s matkou měli nejraději doktora či právníka. Hubený Portugalec s anglickou babičkou, díky níž umí perfektně ostrovní jazyk, však své nadání uplatňoval v poli, které jeho samotného zajímalo nejvíce. Už ve školním věku nosil do školy nákresy s taktickými prvky Porta v posledním zápase a ukazoval je spolužákům či učitelům tělocviku. Ač Andrého samotné hraní fotbalu bavilo, věděl, že na špičkovou úroveň to nedotáhne, a proto se ponořil do trénování.
Jeho kariéru odstartovala tak trochu náhoda – mladý Villas-Boas totiž bydlel ve stejném domě jako Bobby Robson
, tehdejší trenér Porta. André svému anglickému idolu pod dveřmi podstrkával své herní poznatky a Robsona zaujaly natolik, že svému sousedovi zajistil kurz pro získání trenérské licence UEFA ve Skotsku. Boasovi bylo 17 let a ve své třídě, kde se seznámil například s Owenem Coylem, byl zdaleka nejmladší. Pro Robsona také začal vypracovávat profily soupeřů Porta a stal se trenérem mládežnického týmu.
Ve 21 letech se stal i koučem reprezentace, konkrétně Britských Panenských ostrovů. Malý státeček v Karibiku vedl jen ve dvou zápasech a v obou si odnesl vysoké porážky. Až při svém odchodu prozradil svým šéfům, kolik mu doopravdy je – kdyby to totiž věděli dříve, nejspíš by ho vůbec nenajali.
Velkým zlomovým bodem Villasovy kariéry je bezesporu započetí spolupráce s dalším Robsonovým chráněncem, José Mourinhem. Boas byl Mourinhovým asistentem a dohlížel na sledování protivníků. Jeho záznamy byly proslulé svým důrazem na detaily a sám José přiznal, že Villas-Boas „jsou mé oči i uši“. Po slavném vítězství Porta v Lize mistrů se Mourinho přesunul do Chelsea a s ním se stěhovala i část realizačního týmu. Včetně Boase.
André dál pokračoval ve své pilné práci - jedna z jeho zpráv o domácím ligovém střetnutí s Newcastlem unikla na internet a každý si mohl přečíst čtyři stránky perfektní analýzy, která se připravovala zvlášť před každým zápasem. Po Mourinhově odchodu z Londýna následoval Boas svého mentora i do Interu, už tehdy ale začínal myslet na sólovou manažerskou dráhu.
V létě 2009 opustil Josého a začal pokukovat po angažmá. Nemusel čekat dlouho – v říjnu téhož roku se uvolnilo místo u Académicy de Coimbra. Tým se bez vítězství topil na posledním místě portugalské ligy, tehdy 31-letý Villas-Boas ho dovedl na bezpečnou 11. příčku tabulky a přidal semifinále poháru. To vše s koukatelným stylem hry. Není tedy divu, že se o něj začly zajímat přední kluby ze západu Pyrenejského poloostrova.
V červnu 2010 byl André jmenován manažerem Porta a pomalu rozjel sezónu, která ho katapultovala mezi evropské hvězdy. Začal vítězstvím nad Benfikou v superpoháru a modrobílá se mašina už nezabrzdila. Portugalskou ligu vyhrál s neuvěřitelnou bilancí 27 výher, 3 remíz, 0 proher o rekordních 21 bodů. K tomu přidejte vítězství v Evropské lize, čímž se André stal nejmladším manažerem, co kdy dobyl evropskou soutěž, a portugalský pohár už vypadá jen jako jemná poleva na majestátním dortu.
Tou dobou už se horlivě diskutovalo o Boasově zářivé budoucnosti. Dlouho to vypadalo, že ještě jednu sezónu vydrží u klubu svého srdce, jenže Chelsea nevolá každý den (i když manažery na to mění dostatečně často). Roman Abramovič souhlasil s vyplacením výkupní klauzule 15 milionů eur, což je na manažera nevídáne číslo. A i když sám André toto označování nemá rád, spousta lidí si myslí, že Chelsea ulovila dalšího „special one“.
