Joe Cole

Celé jméno: Joseph John Cole
Přezdívka: Joey
Datum narození: 8. listopadu 1981 (35 let)
Místo narození: Londýn, Anglie
Odehraných zápasů: 282
Vstřelených branek: 39

Léta patřil k oporám Chelsea, klíčovou osobností byl i v době, kdy se na Stamford Bridge přepisovaly dějiny a John Terry zvedl nad hlavu 50 let ztracený pohár pro vítěze Premier League. A po 5 letech se místo bojů o obhajobu rozhodl opustit modrou bárku a hledat motivaci v klubu z nejčervenějších. Bavič, oblíbenec fanoušků, špílmachr i zrádce. Po dlouhé odmlce – předposlední náhradník ideální sestavy – Milovaný Joey…

Jako jeden z odchovanců „kladivářské“ líhně, která v devadesátých letech 20. století vpouštěla na profesionální trávníky jednoho skvělého hráče za druhým, se dostal do povědomí celé Anglie už jako teenager. Joe Cole se narodil v Londýně a v hlavním městě ostrovního státu započal i svoji úspěšnou fotbalovou kariéru.

Vzdělával se ve školách poblíž svého bydliště v centru Londýna, střední učení odbyl na severu města, avšak už coby malý klučík dojížděl přes celou metropoli do její jižní části, kde měl West Ham – a tedy i jeho mládežnické týmy – tréninkové centrum.

Jak už víte z prvního odstavce, Cole na sebe strhával pozornost médií už coby školák. Nahlas se o něm začalo hovořit po vítězství jednoho z mládežnických anglických výběrů proti Španělsku. Mladíčci Albionu své vrstevníky z Pyrenejského poloostrova deklasovali 8:1 a Joe Cole nastřílel sedm branek. Zaujal natolik, že za něj v 16 letech nabízeli z Manchesteru United údajně až 10 milionů liber. Nakonec ovšem zůstal věrný West Hamu, v jehož dresu si mezi muži odbyl o rok později debut.

KK – Klíčový kladivář

Od sezony 1999/00 se stal stálým členem základní sestavy a s každým utkáním důležitějším. Pomohl tak Hammers k udržení ligové příslušnosti v letech 1999–2002 a v lednu 2003 dostal od manažera Glenna Roedera kapitánskou pásku – v jednadvaceti… Joey se tak stal nejmladším kapitánem West Hamu v historii klubu.

Bohužel, právě v ročníku 2002/03 se východolondýnskému klubu prvoligové ambice sesypaly. Krutě se vymstil nepovedený vstup do sezony a k záchraně nepomohla ani dobrá forma z posledních 11 zápasů, z nichž prohráli pouze jeden. Tradiční klub se tak sice z Premier League pakoval, jeho nejlepší hráč sezony Joe Cole však v elitní soutěži zůstal. Za 6,6 milionů liber ho vykoupila Chelsea, kterou na nohy postavil ruský oligarcha Roman Abramovič.

První sezona v modrém dresu nebyla pro Joeyho zcela ideální. Velká konkurence v kádru Claudia Ranieriho mu nedopřávala příliš mnoho startů v základní sestavě a průlom přineslo až střídání manažerů a sezona 2004/05. V jubilejním stém ročníku Chelsea se šikovný záložník i díky zranění Duffa a Robbena stal klíčovou osobností Mourinhova týmu a značnou měrou dopomohl Blues k titulu po dlouhých a trýznivých 50 letech. Dobře dopadla i obhajoba a jako bonus pro Joe Colea navíc i nominace do ideální sestavy Premier League.

Zranění aneb seriál na pokračování

Po návratu ze světového šampionátu 2006, kde se mladý Angličan ukázal především v duelu se Švédskem, které rozhodl fantastickou brankou, se obratem zranil a propásl tak předsezónní přípravu na následující sezonu. Do hry se vrátil až v říjnu, jenže o měšíc později si přivodil únavovou zlomeninu nohy, která ho vyřadila z fotbalového koloběhu téměř na půl roku. Konec sezony ale stihl a nakonec si zahrál i v úspěšném finále FA Cupu proti Manchesteru United.

Sezona 2007/08 byla ze strany Joe Colea jednoznačně tou nejúspěšnější. Až na samotný úvod ročníku se prakticky nehnul ze základní sestavy a střílel důležité góly. Takřka legendární utkání s Tottenhamem málem rozhodl dvěma krásnými góly, konečný stav však nakonec ukazoval vyrovnaný výsledek 4:4. Trefil se také v semifinále Carling Cupu s Evertonem, ale ve finále Chelsea opět selhala, když si neporadilo znovu s městským rivalem Tottenhamem Hotspur.

Skvělé výkony předváděl i v Lize mistrů. Nevynechal ani jedno střetnutí a na promočeném finálovém trávníku v Moskvě se potil až do 99.minuty, kdy ho vystřídal Nicolas Anelka. Kdovíjak by celý duel skončil, kdyby Joey zůstal až do závěrečného hvizdu 30ti minutového prodloužení… Takto se Chelsea po neúspěšném penaltovém rozstřelu musela, stejně jako v Premier League, sklonit před Manchesterem United a se slzami v očích sledovat, jak jí i poslední trofej mizí v dáli.

Joe Colea mohla alespoň těšit cena pro nejlepšího hráče Blues za rok 2008. Opačné pocity měl tehdy 27letý fotbalista na přelomu roku. V zápase se Southendem si způsobil zranění kolene, pročež zůstal na marodce až do konce sezony. Vrátil se v září roku 2009 a to tak, že stylově – s kapitánskou páskou na ruce.

Double and Farewell, Home Sweet Home!

V mistrovské sezoně 2009/10 nakonec odehrál 39 klání, z toho do 22 nastoupil v základní sestavě, ani přesto se však s vedením nedohodl na nové smlouvě. Jeho poslední gól tak zůstane tím dost možná nejkrásnějším a nejdůležitějším. V klíčovém zápase sezony na Old Trafford s Manchesterem United si ideálně naběhl na přízemní centr od Florenta Malouda a patičkou přes Evru a Van der Sara otevřel skóre.

Za měsíc převzal titul pro vítěze Premier League, za další týden završil Double ziskem FA Cupu a tím jeho kariéra v Chelsea skončila. Domluvil se na podmínkách působení s Liverpoolem a započal novou kapitolu fotbalového života, do níž však příliš úspěšně nevstoupil, protože hned první utkání v jeho dresu uviděl červenou kartu. Ani jeho další výkony nedaly vzpomenout na časy, kdy se o Joe Coleovi hovořilo jako o jednom z nejlepších záložníků Premier League – spíše korespondovaly s mizerným obdobím celého Liverpoolu.

Nakonec svízelná situace vyústila v návrat k Hammers… Zda však ještě někdy naváže na předvedené výkony, jimiž se kdysi stal miláčkem tribun na Stamford Bridge? To můžeme jen hádat.