Kerry Dixon

Celé jméno: Kerry Michael Dixon
Datum narození: 24. července 1961 (55 let)
Místo narození: Luton, Anglie
Odehraných zápasů: 420
Vstřelených branek: 193

Kde jsou časy, kdy ofenzívu Chelsea vedl blonďatý dlouhán s devítkou na zádech? Mladší fanoušci si jistě vybaví Fernanda Torrese, ale já mám na mysli někoho trošku jiného. Někoho, kdo dlouhých devět let střílel v modrém dresu branky a dovedl tým k mnoha vítězství. Jen trofeje tomu chyběly. To však na jeho velikosti nic nemění a on stále patří mezi ty nejlepší, co kdy na Stamford Bridge hráli. Máte tu čest s Kerry Dixonem.

Raná léta

Kerry Michael Dixon se narodil roku 1961 v Lutonu v Anglii. Jako mnoho jeho předchůdců začínal od píky. Nutno ale podotknout, že na fotbal měl postavu. Vysoký, spíše hubený, rychlík a později ho zdobilo i to, že se naučil hrát oběma nohama stejně dobře. Když se začal naplno věnovat fotbalu, tak ho jeho otec zavedl nejprve do Tottenhamu. Tam se také malý klouček naučil věcem, které mu později velmi pomohly. Byl dobrý, ale trenéři Spurs od něj očekávali více, a tak ho do prvního družstva nepřijali.

Někdo by třeba na nejkrásnější hru na světě zanevřel, ne však Dixon. Poté, co ho v Londýně odmítli, zašel na zkoušky do Dunstable, odkud ho ulovil třetiligový Reading. V té době se jeho fotbalová kariéra naplno rozjíždí. Za Reading střílí jeden gól za druhým a účastní se debaklu 7:5, který znamená ostudu Doncasteru. Za tři roky, které strávil v třetí lize, se na scénu objevuje někdo, kdo úplně změní mladičkému talentu život. Roku 1983 zazvonila na Dixonův zvonek londýnská Chelsea.

Blonďák v modrém

Léta páně 1983 podepisuje Kerry Dixon smlouvu s londýnským celkem, který v té době vedl ostřílený John Neal. V té době je majitelem klubu Ken Bates, který zpočátku nad koupí talentovaného útočníka váhal. Nešlo o nějaké antipatie, ale cena byla na tehdejší dobu vskutku zarážející. Alespoň pro Blues. Částka 150 tisíc liber byla po Nealových reformách trochu moc. V té době totiž Chelsea přivedla do svých řad i hráče jako Pat Nevin, Nigel Spackman, Joe McLaughlin či Eddie Niedzwiecki. Přestup Dixona však byl Nealův nejpovedenější. Hned do týmu zapadl a při svém debutu smetl dvěma góly Derby County. V té sezóně dal dohromady neuvěřitelných 32 gólů včetně hattricku, který zaznamenal při utkání s Leeds, ve kterém Blues zvítězili 5:0. V Tottenhamu už jistě zbystřili.

Zpočátku se zdálo, že bude mít Dixon problém sehrát se s dvěma útočníky, kteří v té době oblékali modrý dres též. Nakonec si naštěstí s Davidem Speediem porozuměl a sehrál se i s křidelníkem Nevinem. To mělo za následek tým, jehož ofenzívy se bály všechny kluby v Anglii. Kerry s přispěním jeho kolegů dokázal v následujících letech vstřelit téměř 200 gólů! Jenže byl v týmu se smolařem na trofeje, Nevinem, a tak se v Chelsea nemohl z žádného poháru radovat.

Jedno si však připsat může. Postup do první ligy. Chelsea ve své “premiérové“ sezóně v nejvyšší anglické soutěži skončila nakonec šestá a nemalou měrou se na tom podílel právě Dixon. Ten nakonec skončil společně s Gary Linekerem jako nejlepší střelec soutěže. A to už něco znamená. Ve svých prvních dvou sezónách vstřelil v modrém dresu 70 gólů v pouhých 101 zápasech. Úžasná to bilance!

Tým ze Stamford Bridge měl v lize skvěle našlápnuto především v ročníku 1985/1986, kdy se však skvělý Dixon zranil a jeho břišní svaly prakticky zabránily Chelsea vyhrát ligu.Až tak byl Kerry pro tým důležitý. Blues tehdy skončili opět šestí a z trofeje tedy opět sešlo. To však ještě nebylo to nejhorší. Ukázalo se, že Dixonovo zranění není vůbec nic lehkého, a že ho to do konce života poznamená. Už nikdy nebyl jako dřív. Zranění ho velkou měrou omezovalo, a tak už nebyl tak rychlý jako dřív. Někdejší hvězda pomalu, ale jistě dohasínala.

V každé sezóně ještě pěknou dávku gólů nastřílel, ale kdoví, čeho všeho by dosáhl, nebýt zranění. Možná by předběhl i legendárního Bobby Tamblinga, vždyť dohromady za Chelsea vsítil 193 gólů! Ale Tambling má přeci jen na kontě o devět branek více. Roku 1990 ještě dopomohl Blues dosáhnout na pátou pozici v ligové tabulce (nejlepší umístění od roku 1970), ale dva roky na to Stamford Bridge opouští. Říkáte si, že bylo moc brzo? Vůbec ne. Dixonovi bylo v té době 31 let a 9 z nich strávil v modrém dresu. Bohudík.

Marné hledání dřívější slávy

Po odchodu z Chelsea v roce 1992 už jen marně hledal svou někdejší formu. Prošel kluby jako Southampton, Luton Town, Millwall, Watford, Doncaster a nakonec za Basildon United. Nikde však nezářil tak, jako na Stamford Bridge. V každém dalším klubu strávil jen rok a hned na to si hledal nové působiště. Jedinou výjimkou byl Luton. Tam strávil roky dva. V reprezentaci také nic extra nepředvedl. Odehrál pouhých osm zápasů, ale vstřelil v nich čtyři góly. Zahrál si proti Mexiku, západnímu Německu a proti USA. Po těchto utkáních následovalo Mistrovství světa 1986, což bylo jen rok po Dixonově zranění. Na světovém šampionátu byl však zastíněn Gary Linekerem a Peterem Breadsleym, a tak, po roce stráveném v národním dresu, končí Kerry Dixon svou reprezentační kariéru.

Věčně modrý

Jeho další působiště nebyla vůbec slavná. I tak si může někdejší vedení Tottenhamu trhat vlasy, koho že to do svého týmu nevpustili. Za to na Stamford Bridge děkují Bohu za tento malý zázrak. I když malý…Svou kariéru může hodnotit za veleúspěšnou, jen to zatracené zranění. My můžeme jen vzpomínat na slavného útočníka, jenž svými góly držel náš oblíbený klub nad vodou.A ještě můžeme věřit, že jeho španělský následovník půjde v jeho stopách…Každopádně ti patří velký dík Kerry Dixone, legendo mezi legendami!