Roy Bentley

Celé jméno: Roy Thomas Frank Bentley
Datum narození: 17. května 1924 (92 let)
Místo narození: Bristol, Anglie
Odehraných zápasů: 367
Vstřelených branek: 150

Pan Vyvolený patří mezi pár šťastlivců, kteří s Chelsea vyhráli její historicky první ligový primát. Měl navíc na paži kapitánskou pásku a tolik lidí, kteří o sobě mohou prohlásit, že dovedli v roli kapitána svůj tým k historicky prvnímu vítězství v lize, už na světě moc nechodí. On však je toho skvostným exemplářem. Na vítězném triumfu napříč Anglii se podílel nemalou měrou a navždy se zapsal zlatým písmem do kroniky Blues. Jedná se samozřejmě o Roye Bentleyho.

Fotbalové začátky

Narodil se 17. května roku 1924 a nikdo rozhodně nepočítal s tím, že z něj bude profesionální fotbalista. Jako mladého ho čekaly národní povinnosti a během druhé světové války se tedy stal členem Royal Navy – královského námořnictva. Krátce po skončení války se vrátil ke své dřívější zálibě. K fotbalu. Ve válce se naučil tvrdě dřít a právě to mu v jeho kariéře hodně pomohlo. Když se vypracoval na dostatečně dobrého fotbalistu, začal hrávat za Bristol City a Bristol Rovers. V Bristolu se totiž narodil a kde jinde začínat nový život než právě v rodném městě?

Dlouhých sedm let hájil barvy Bristolu, a poté mu nabídl místo Newcastle United. Tam strávil sice jen dva roky, ale i tak se stal součástí týmu, který se probojoval až do semifinále FA Cupu. Tam však narazil na pozdějšího vítěze Charlton Athletics, a tak se Straky vracely domů s prázdnýma rukama. Rok na to už po mladičkém zázraku jménem Bentley pokukuje londýnská Chelsea a to nemohlo skončit nijak jinak než přestupem na Stamford Bridge.

Modré srdce

Za nevídaných dvanáct a půl tisíce liber se Roy Bentley stěhuje na západ hlavního města. Ihned po svém příjezdu si Londýn oblíbil a zůstal v něm až do konce své kariéry. Ale vše pěkně po pořádku. Mladý talent přijel s velkými očekáváními. Měl nahradit odcházející hvězdu týmu Tommyho Lawtona a úkol to byl rozhodně nelehký. On se ho však zhostil na výbornou, i když začátky nebyly moc oslnivé. Třeba hned jeho debut. Tehdy Blues prohráli s Huddersfieldem 2:4 a Bentley za další čtyři měsíce vsítil pouhé tři branky. Na útočníka je to ukrutně málo a fanouškům se to samozřejmě nelíbilo.

Názor však změnili poté, co se Roy vzchopil a začal naplno ukazovat své dovednosti. Po neúspěšných čtyřech měsících ještě v té samé sezóně nastřílel dvacet branek a jeho celkové skóre čítalo 23 vstřelených gólů. Fantazie. To také nastartovalo, vedle té klubové, i reprezentační úroveň a na jeho matné výkony z prvních pár měsíců už všichni zapomněli.

Obzvláště se Bentleymu dařilo v FA Cupu. V pátém kole zničil dvěma góly Chesterfield (konečné skóre 3:0), ve čtvrtfinále se zhruba z třiceti yardů napřáhl a vypálil dělovku do sítě soupeře. Chelsea tím udolala Manchester United 2:0. V semifinále narazili Blues na Arsenal a ani tam nevyšel Roy naprázdno. Vsítil další dva góly, ale Gunners se to bohužel povedlo také. V odvetě si pak, ke smůle západolondýňanů, na White Hart Lane už postup uhlídali.

To však zdaleka není konec. Pět let na to přišlo to nejlepší z Bentleyho kariéry. Nově jmenovaný trenér, Ted Drake, dal dohromady skvělé mužstvo a to nemohlo zůstat neodměněno. Poprvé v historii Chelsea dosáhli její hráči na vrchol. To už byl Bentley kapitánem a právě on dovedl svůj tým k ligovému primátu. V té sezóně vstřelil 21 branek a už v té době byl nesmazatelnou ikonou klubu. Škoda, že se s týmem tak brzy rozloučil. Když svlékal modrý dres, bylo mu teprve 32 let.

Londýn z jiné perspektivy

Roku 1956 opouští Roy Bentley Stamford Bridge a stěhuje se na nové pole působení. Nebylo však třeba zatěžovat si hlavu dalekou dopravou. Stěhoval se jen z jedné čtvrti do druhé. K rivalovi Fulhamu. Tam hrával pěkné čtyři roky a rok po svých Kristových letech se s týmem dostává do semifinále anglického poháru. Jenže to je asi tak vše, co ve Fulhamu stihl. Přesto tam po sobě zanechal viditelné stopy. Za ty čtyři roky odehrál 143 ligových utkání a vstřelil v nich 23 branek. Poté si opět balil kufry.

Ani po angažmá ve Fulhamu neměnil Bentley město. Tentokrát se navlékl do dresu Queens Park Rangers a tam už také zůstal. Nelze však mluvit o dlouhých letech. Vlastně to byly jen pouhé dva roky, kdy hrával za QPR. Ani jeden gól tam nevsítil, a tak svou kariéru ukončil. Rozhodně ve fotbale něco dokázal a je nadmíru zajímavé, že (nepočítaje Bristol) právě na západu Londýna.

Anglická reprezentace

Po dobu šesti let plnil Bentley své reprezentační povinnosti. Svůj debut si odbyl roku 1949 v utkání proti Švédsku. Angličané ale tehdy prohráli 1:3. Ani to však nevzalo Royovi elán a chuť do dalších utkání a o rok později rozhoduje svým gólem utkání se Skotskem. Anglie vyhrála 1:0.Ovšem to nejlepší teprve přišlo. Psal se rok 1954 a hrdý Albion měl nastoupit v utkání proti Walesu. V sestavě se vyskytuje také legenda Chelsea, Roy Bentley, a schyluje se k nádherné podívané. V napjatém duelu padlo celkem 5 gólů a tři z nich pocházeli z Bentleyho kopaček. Konečné skóre bylo 3:2 pro Anglii a Bentley byl za hrdinu. V utkání proti Portugalsku z roku 1955 už však svou reprezentační kariéru končí.

Navždy legendou

I když oblékal dresy rivalů, nezapomínejme, že legendou se stal právě na Stamford Bridge. Vyhrál tu historicky první ligový primát a i jinak velkou měrou pomohl svému týmu. Konečná Bentleyho bilance poukazuje na 367 odehraných ligových duelů a 150 vstřelených gólů. (!) Je tedy v pořadí čtvrtým nejlepším střelcem historie Chelsea. Takovou perličkou na závěr je, že pokaždé v osmi letech strávených v modrém dresu, se stal nejlepším střelcem týmu. Není tedy divu, že patří k těm největším legendám, oporám a vůdcům, které kdy Chelsea měla.