Ron Harris

Celé jméno: Ron Edward Harris
Přezdívka: Chopper
Datum narození: 13. listopadu 1944 (72 let)
Místo narození: Londýn, Anglie
Odehraných zápasů: 795
Vstřelených branek: 14

Jistota nade vše. Ron “Chopper“ Harris byl jejím ztělesněním a v historii Chelsea ho prostě nelze jen tak opomenout. Byl by to hřích nejvyššího stupně. Celkově byl ve svých nejlepších letech považován za jednoho z nejlepších obránců vůbec, tak se není čemu divit. Odehrál také nejvíce zápasů v dresu Blues v celé historii a jeho rekord zůstává dodnes nepřekonán. Ron Harris, legenda všech legend.

Mladý supertalent

Narodil se roku 1944 v londýnské části Hackney a stal se druhým dítětem rodiny Harrisů. O dva roky dříve narozený bratr Allan také spojil svůj život s londýnským klubem. Ne však tak úspěšně jako jeho mladší sourozenec. Ron v dresu Chelsea debutoval již ve svých sedmnácti letech a hned první rok vyhrál FA Youth Cup. Tím se zařadil do generace hráčů jako Peter Bonetti, Bobby Tambling, Peter Osgood a další.

V anglické mládežnické reprezentaci zastával funkci kapitána a vyhrál s ním tehdejší Little World Cup. To nenechalo ani vedení Blues chladnými a Ron si svou pozici středního obránce na Stamford Bridge držel bez přestávky dalších osmnáct let. Na tehdejšího kouče Tommyho Dochertyho udělal velký dojem a po návratu do nejvyšší soutěže se stal hlavní defenzivní oporou.

Slavný i díky FA Cupu

Po zmíněném návratu mezi elitu Anglie Harris a s ním i celá Chelsea nijak neusnuli na vavřínech. Naopak. Roku 1965 putuje trofej pro vítěze anglického ligového poháru (Nynější Carling Cup, pozn. red.) na Stamford Bridge. O rok později už má Ron na paži kapitánskou pásku, kterou převzal po legendárním Terry Venablesovi. Bouřlivé oslavy po triumfu v ligovém poháru se mohly zanedlouho opakovat, jelikož se západolondýský tým vedený Tommy Dochertym dostal do finále anglického poháru. Tam však narazil na Tottenham a po těsné prohře 2:1 se hráči v modrém vrátili s prázdnýma rukama.

Chuť si spravili až o tři roky později, kdy už západolondýnský celek vedl známý Dave Saxton. Blues tedy přivezli na Stamford Bridge další trofej – slavný FA Cup. Harris v té době sehrál nadmíru důležitou roli a to pozici vůdce a nekompromisního stopera. Asi jako v dnešní době John Terry, jen byl Harris ještě o úroveň výše. Měl za úkol motivovat tým a dovést ho k vítězství. Zároveň však musel držet nad vodou obrannou linii. Saxton vsadil na správného koně a tak po notoricky známém finále s Leeds United vyhrává Chelsea svůj první anglický pohár. Náš kapitán se už díky tomuto triumfu nesmazatelně zapsal do historie Blues.

Hurá dobýt Evropu

Někomu by vítězství v anglickém poháru stačilo. Harris chtěl ještě více. V roce 1971 se Blues v čele s anglickým lídrem vydávají dobýt fotbalovou Evropu. Tehdy se jednalo o Pohár vítězů pohárů a i ten nakonec poputoval na Stamford Bridge. Po dlouhé a namáhavé cestě konečně stanuli hráči v modrém před branami finále. V Athénách se měli postavit slavnému Realu Madrid. První zápas skončil nerozhodně 1:1, když až v 90. minutě vyrovnával španělský obránce Zoco. Hráči Chelsea se ovšem nijak nezalekli a ‚Bílý balet‘ v odvetě porazili 2:1, když se stejně jako v prvním utkání trefil Osgood a druhou branku přidal Dempsey. A v té době už je Harris na samém vrcholu. Na vrcholu, z kterého se dá lehce spadnout…

Nic netrvá věčně, ale proč tak brzy?!

Vítěz Ligového poháru, vítěz FA Cupu, vítěz Poháru vítězů pohárů. Bůh a po něm Harris. Co víc si přece přát? Vše se zdálo být tak dokonalé, až si nikdo neuvědomoval, že to jednou skončí. Roku 1972 je Chelsea vyřazena z obou domácích pohárů a Harrisovi byla stržena kapitánská páska. Tu převzal tehdy osmnáctiletý Ray Wilkins. Navíc z různých důvodů odešlo plno skvělých fotbalistů, Ron přesto zůstal věrný. Tedy alespoň do roku 1980, kdy nadobro svléká modrý dres a už pouze dohrává svou bohatou kariéru v klubech jako Brentford či Aldershot.

Navždy nej…

Doopravdy sice Harris odešel a svou kariéru skončil jinde, ale na Stamford Bridge zůstane navždy. Takový hráč se rodí jen jednou za čas a je třeba si ho náležitě vážit. Jeho výčet je opravdu fenomenální. Nejvíce odehraných utkání v dresu Chelsea, jeden z nejlepších obránců vůbec, nejspíš nejlepší obránce historie Blues a nakonec jeden z nejlepších kapitánů. Když k tomu přičtete trofeje za vítězství v FA Cupu, Poháru vítězů pohárů, Anglického ligového poháru, FA Youth Cupu a z reprezentační úrovně ještě tzv. Little World Cupu, tak dostanete fantastický výsledek.

Jeho kariéra je opravdu úchvatná a to nejlepší na tom je, že se odehrávala přímo na Stamford Bridge. Tak věrného hráče Blues nikdy neměli. Ani před tím, ani potom. Dokonce i při zvonění mobilu mu zní hymna 1970 „Blue is the color“, tedy hymna Chelsea! Patří ti tedy velký dík, Rone Harrisi!