Danny Blanchflower - 1978 až 1979

Celé jméno: Robert Dennis Blanchflower
Přezdívka: Danny
Datum narození: 10. února 1926 (90 let)
Místo narození: Belfast, Severní Irsko
Vyhrané trofeje: žádné
Období: 1978 - 1979
Zápasová statistika: 32: 5-8-19 (16%)

Robert Dennis Blanchflower spatřil světlo světa 10. února roku 1926 v severoirském Belfastu. Že bude jeho život spojený s fotbalem bylo jasné hned po narození, protože jeho matka hrála na pozici útočníka v ženském fotbale. Stejný osud jako Dannyho potkal také jeho mladšího bratra Jackieho, který to dokonce dotáhl až do Manchesteru United.

Se svou profesionální kariérou začal Blanchflower po skončení druhé světové války, ale v severoirském klubu Glentoran příliš dlouho nevydržel, jelikož si jej velice rychle vyhlédlo Barnsley a jen o další dva roky později už letěl raketově vzhůru do týmu Aston Villy. V kádru Villans se vypracoval v jednu z hlavních opor a stal se i kapitánem birminghamského celku. Jeho hráčské kvality se výrazně zvýšily také tím, že Aston Villa jako jeden z vůbec prvních týmů začala v trénincích také pracovat s míčem, což v té době nebylo zcela obvyklé.

Přesto všechno však roku 1954 Blanchflower přestoupil do Tottenhamu, ve kterém strávil dalších deset let své kariéry, kterou po angažmá u Spurs také ukončil. V dresu londýnského celku odehrál celkem 382 soutěžních utkání a z pozice záložníka nastřílel 21 branek. Jeho nejzářivějším obdobím byla sezóna 1960/61, ve které se svým týmem dokázal vyhrát úvodních jedenáct ligových utkání, díky čemuž se na konci sezóny také radoval z ligového titulu. Vzhledem k tomu, že Spurs vyhráli i FA Cup, se klub stal rovněž prvním týmem 20. století, který získal anglický double. Předtím se to povedlo roku 1897 Aston Ville.

S Tottenhamem vyhrál FA Cup také v roce 1962 a i nadále byl kapitánem a nesmírně důležitým článkem týmu, ačkoliv roku 1961 byl na krátkou dobu poslán na hostování do Toronta. Není divu, že díky skvělým výkonům v anglické lize byl také stabilním členem severoirské reprezentace, ve které nastupoval spolu s bratrem Jackiem. Největšího úspěchu v národním dresu dosáhl roku 1958, kdy se s týmem dostal až do čtvrtfinále mistrovství světa.

V dubnu roku 1964 se Blanchflower rozhodl ukončit kariéru a dal si od fotbalu na pár let pokoj. Až o dvanáct let později se stal trenérem severoirské reprezentace, u které vydržel dva roky a poté usedl na lavičku Chelsea. Do funkce však nastupoval v nelehké pozici, klub procházel velkou krizí a Danny jej z ní nedokázal vytáhnout. Jakožto trenér Blues odkoučoval 32 utkání, z nichž dokázal brát všechny body jen v pěti případech! Nebylo divu, že se Chelsea rozloučila s první divizí a sestoupila, Blanchflower byl krátce nato odvolán.

Po angažmá v Chelsea už se k trénování nevrátil a raději se vydal na cestu žurnalisty. Spolukomentoval řadu fotbalových přenosů a rovněž psal novinové články. Zahrál si také v dokumentárním filmu. V pokročilejším věku trpěl Blanchflower Alzheimerovou chorobou, která nakonec v prosinci roku 1993 vedla k jeho smrti. Danny zemřel ve věku 67 let, ale díky jeho přínosu pro anglický fotbal se jeho jméno stalo nesmrtelným. I proto byl v roce 2003 uveden do anglické fotbalové Síně slávy.