Očima fanouška: Otřesný sudí

Předtím, než se pustím do kritiky vlastních hráčů, napíšu pár slov k tomu nejslabšímu, co ve středu večer po trávníku na Stamford Bridge běhalo. Anthony Taylor totiž působil dojmem nováčka mezi rozhodčími, který vůbec neví, co si počít. Myslím si, že jsme v letošním ročníku v našich zápasech viděli už několik slabých soudců, nicméně tímto výkonem se pan Taylor probojoval do samotného čela tohoto žebříčku. Není pochyb, že samotná Chelsea nehraje dobře a podává spoustu špatných výkonů, navzdory tomu bych byl rád, kdybychom měli častěji možnost hrát 11 na 11. V posledním roce mám totiž dojmem, že až nějak podezřele často nastupuje v dresu soupeře také sudí.

Je pro mě zcela nevysvětlitelnou záhadou, jak mohl Claudio Yacob na hřišti zůstat až do té doby, než se jej Tony Pulis rozhodl vystřídat. Přestože během svého pobytu na hrací ploše předvedl tři žluté fauly, obdržel pouze jeden kartónek této barvy. Nicméně nešlo jen o tento jeden moment – rozhodčí totiž kompletně selhal v řízení celého utkání. Ve svých verdiktech byl hrubě nekonzistentní, nedokázal správně trestat taktické fauly a v důležitých chvílích mu zcela chyběly koule – raději dělal, že na tom hřišti není. Nedokážu si vysvětlit, proč za stejné provinění dostal Azpilicueta žlutou kartu, zatímco na druhé straně nebyl blok Matiče vůbec odpískán jako faul. Chápu, že je poněkud nestandardní udělit v jednu chvíli hned dvě žluté karty pro dva obránce soupeře, nicméně když vám k tomu dají důvod, provést to zkrátka musíte – jestliže Olsson podrazí Diega Costu v momentě, kdy vůbec nemá v držení balón, jedná se o absolutně jasnou žlutou kartu. Zároveň by mě také zajímalo, proč pískáte poločas v momentě, kdy se tým řítí do rychlého protiútoku – nepochybuji, že kdyby utkání řídil sudí Clattenburg, trvalo by nastavení místo avizovaných 3 klidně 5 minut. Pomyslným hřebíčkem do rakve bylo nastavení, kdy se Fletcher vyhnul skluzu hráče v modrém a po dalších 5 vteřinách hry zkazil jednoduchou přihrávku. V tuto chvíli se sudí Taylor rozhodl faul odpískat – zajímalo by mě ale, proč se stejně nezachoval v listopadovém utkání na Stoke, kde Rémy podobně přeskočil brankáře Butlanda, ztratil rovnováhu a upadl. Nevím, jestli má tento sudí s hráči Chelsea nějaký problém, ale vzhledem k tomu, jak loni posoudil střet Cesca Fabregase s jedním z obránců Southamptonu, bych se tomu ani nijak nedivil – tenkrát převrátil jasný pokutový kop ve žlutou kartu za simulování.

Našel bych ale ještě jedno, nutno podotknout mnohem rozumnější vysvětlení – Anthony Taylor je špatný rozhodčí, který na řízení duelů v Premier League nemá potřebné kvality. Navrch je to ještě děsný alibista, který se strašidelně bojí učinit nějaká zásadní rozhodnutí ze strachu, že by se snad mýlil. A musím se přiznat, že existuje jen jedna věc, která mě vytočí více než alibistický hráč v dresu Chelsea. A ano, tou věcí je přesně alibistický rozhodčí.

Nyní zpět k našemu výkonu – Guus Hiddink se rozhodl pro klasickou formaci 4–2–3–1, kdy se na hrot postavil Diego Costa, na křídle dostal místo zraněného Hazarda šanci Pedro, uprostřed zálohy nastoupila dvojice Mikel – Fabregas a zbytek základní jedenáctky tvořilo to nejsilnější, co může náš kádr nabídnout.

Mám řekněme dva taktické poznatky, ačkoliv si nemyslím, že by byly tím nejdůležitějším, co středeční zápas rozhodlo. Zaprvé – od příchodu Guuse Hiddinka je patrná změna v podpoře ofenzivy od našich krajních obránců. Branislav Ivanovič se tedy zapojoval do kombinací v ofenzivní třetině hřiště i pod Jose Mourinhem, navzdory tomu Azpilicueta byl tradičně v defenzivnějším postavení, čímž se snažil poskytnout maximální možnou ochranu Terrymu. To se nyní změnilo, jelikož se i tento španělský reprezentant aktivně zapojuje do útočení – v duelu s Crystal Palace se dostal do velmi dobré příležitosti, tentokrát se mu povedlo i skórovat.

Zadruhé – v ofenzivní fázi pracujeme v daleko větších izolacích. Oba křídelní hráči se méně stahují do prostoru mezi linie a častěji se drží postranní čáry, čímž hru roztahují. Problémem ovšem je, že nám tak často vznikají izolace na stranách, kdy si křídelní hráč nemá s kým narazit, s kým zakombinovat a je nucen do individuálního průniku. Willian to tedy ještě zvládá, ovšem Pedro je v těchto momentech úplně vyřízený. Je docela podstatné, aby se náš podhrot zvládal pohybovat po celé ploše a propojoval tak ofenzivu (plus by mu měl pomoci Fabregas), jenže Oscar je po zápasech se Sunderlandem a Watfordem vážně dost slabý.

Zásadní problémy Chelsea ovšem nejsou taktického ražení. Zásadní problémy tkví v nedostačujících individuálních výkonech některých jedinců. Je velmi těžké odehrát kvalitní zápas, pokud vám z ofenzivních 6 hráčů (střed zálohy + ofenzivní kvarteto) zahrají dobře jen 3 (Costa, Fabregas, Willian). Zároveň je také problematické, když je jeden hráč tak zoufalý, že u něj končí prakticky každá kombinace, přičemž i individuálně ztrácí míče v hloupých prostorech (Pedro), zatímco Oscar hraje pouze v momentech. V jednotlivých utkáních skutečně má dobré věci, kvalitní uvolnění, chytrou přihrávku, technickou finesu, jenže dalších 20 minut není vidět. Místo, aby utkání řídil, se v nich obvykle jen na pár chvil objeví, aby následně zmizel. Jeho největší přínos je v defenzivní práci, jenže tu oceníme pouze proti silným celkům – pokud hrajeme proti slabším mančaftům, potřebujeme od našeho podhrota přínos i směrem vpřed, což nám letos Oscar není schopen nabídnout.

Nicméně mě potěšil výkon Kenedyho, který by dle mě v době zranění Hazarda měl nastupovat v základní sestavě. Je na něm sice vidět, že spíše než rozumem hraje srdcem, ovšem to mi na takhle mladém hráči rozhodně nebude vadit. Jeho přímočarost je příjemným osvěžením. Zatímco většina ostatních se tlačí do postupných kombinací, Kenedy se nebojí s míčem rozeběhnout kolmo na branku a pokusit se o individuální průnik. Míč mu rozhodně nepřekáží, technicky na tom není vůbec špatně, míře fyzického kontaktu v Premier League se přizpůsobil asi tak desetkrát lépe jak Pedro, proč mu tedy nedát šanci?

A ještě poslední věc – stáhnutí Cesca Fabregase podle mě nebylo dobrou volbou. Nasazení Matiče mi nikterak nevadilo, ovšem dovolím si tvrdit, že stažen měl být spíše Oscar, který nehrál dobré utkání, navrch nedokáže kontrolovat hru jako Fabregas. Ideální by bylo stáhnout Oscara, posunout Fabregase na podhrot a utvořit středovou dvojici Mikel – Matič. V defenzivě bychom snad byli solidní, zatímco při hře s míčem bychom měli mozek, který by dokázal naše kombinace usměrnit a útokům dát nějaký řád. Protože náš hlavní problém v posledních 10 minutách tkvěl v tom, že jsme se kompletně zatáhli do hlubokého bloku (samo o sobě nemusí být katastrofa), jenže jsme ani v záložní řadě nevyvíjeli vůbec žádný tlak na protivníka (to už je alarmující), přičemž jsme po zisku o míč velmi rychle přicházeli, jelikož jej nikdo nebyl schopen přidržet, případně chytrou přihrávkou hru uklidnit.

Suma sumárum – předvedli jsme další nepovedený výkon, po kterém přišla další ztráta bodů. Je celkem evidentní, že naše ligová sezóna už je zcela mrtvá, logickým vyústěním by dle mě tedy mělo být větší využití mladých hráčů a postupná příprava kádru na další ročník, jelikož v tom letošním už se toho moc zachránit nedá.